26. října 2017 - before I die? ----- ale, srát na to.

26. října 2017 v 23:09 | Soulless |  Bestiální dny
Ahoj.
(Mimochodem, ten nadpis možná zní dost divně, ale čtěte dál a slibuju, že to pochopíte! A nemusíte se bát.)

Chtěla jsem vám dneska napsat o zoufalých myšlenkových pochodech, návštěvě terapeuta, hloupých slibech a o tom, jak zítra zatahuju přednášku, jen abych si oddechla. (Fuj na mě.)
Další týden skoro zatahuju dvě cvika kvůli terapii. Skoro zatahuju - protože terapie je důležitá a je to jako doktor. Takže se nedá říct, že je úplně zatahuju.


To je fuk.
Mohla bych vám vyprávět o nočních můrách, o tom, co jsem četla dneska v autobuse, jaké jsem potkala lidi, který opilý muž se hádal s revizorem, nebo o děsně divným záchodu, který je u mýho terapeuta (fakt je děsně divnej!).

Místo toho jsem si řekla, že bych se mohla zaměřit na ty hezký věci.
Hezký věci v životě.
Jo, teď jich moc není, ale třeba jednou budou.
Takže jsem se zaměřila na stránku "before I die" a začala hledat sny, které bych si mohla vysnít a chtít je jednou splnit.

Sakra. Teď si je tady projíždím a říkám si, že už jsem na ně asi moc stará. o_O
Nebo teda... jediný, s čím jsem se po asi deseti minutách scrollování dokázala ztotožnit bylo "ochutnat máslový ležák". To je všechno.
Sakra. Asi jsem moc stará. Nebo prostě jen moc já, protože jsem nikdy nechtěla políbit Harryho Stylese (kdo to je?! píše se tak?! už jsem to přescrollovala...), obejmout Miley Cyrus, strávit den s Justinem Bieberem, nebo tak něco.

Hmmm, zrovna jsem se rozhodla, že v tomhle článku zaznamenám autenticky svoje myšlenky, tak jak dnes večer jdou.
Pro upřesnění - začala jsem psát někdy kolem třičtvrtě na deset. Teď je půl jedenácté.
Přiblížím vám výjev, protože prostě chci. Sedím na gauči, v podivném tureckém sedu. Na nohou mi leží notebook a kousek za notebookem leží Muf, náš kocour. Obě tyhle věci v blízkosti mých nohou docela hřejou, takže moje červená, chlupatá a příjemná deka je namačkaná v koutě lenošky a čeká až na ni přijde řada.
Po levé ruce mám mobil, knihu "Třináctkrát proto" a ovladač od televize. Po pravé zase sklenici se zbytkem Kofoly, ušmudlaný kelímek z KFC (je dnešní, fakt) a hrnek od kafe bez kofeinu. Taky pár kapesníku. Jsou takový navlhlý a zmačkaný, jako když brečíte, nebo máte prostě "pořádnou rýbu". Jo, ještě se mezi nimi kroutí nabíječka.
Chtěla jsem vám popsat ještě co mám na sobě, ale věta "co mám na sobě?" nebo "mám na sobě..." mi dost připomínala začátek laciného sexu po telefonu/esemeskách/ICQ/whatever. A to není zrovna příjemná spojitost. Takže na moje oblečení se vykašlem.
Jo a na obrazovce televize (tý televize, ke který patří ovladač po mojí levý ruce) se vlní Nyan cat. Bez zvuku. Je to spořič obrazovky a ty většinou zvuky nedělají.

To je výjev jak vypadá.
Teď pocity.
Pocity - sakra, jsem moc stará, sakra, jsem moc já. Sakra, nedokážu se zasnít.
A sakra, vždyť já nepiju kofeinový nápoje a teď jsem vypila půl litra Kofoly. Ty že máš problém usnout?! No, takhle ho určitě vyřešíš.
... a zase mi myšlenky utíkají někam... jinam. Chtěla jsem přemýšlet nad svými sny, nad těmi věcmi, co o nich říkáme (nebo si myslíme) "Páááni! Tak tohle musím jednou v životě zažít!". A chtěla jsem inspiraci.
Akorát je ta inspirace asi pro náctiletější slečny, než jsem já.
I když jsem stále ta, u které lidi říkají "Tobě je přes dvacet?! PÁÁÁÁNI."

Vracím se na tu stránku a scrolluju dolů.
Hmmm, tohle by šlo - přijmout se a milovat se jaká jsem. Těžký úkol, ale to bych fakt chtěla.
Body nahoru, stránko, body nahoru.
Hmmm.
Jít na koncert One Direction.
Asi ne.
Neznám ani jednu písničku a přijdou mi všichni stejní.
Potkat Shanea Dawsona.
Moment. Kdo je to?!
Hm.
Neznám ho.
Vypadá trochu podivínsky, ale na klopě saka má tady na tom obrázku takovou stužku.
Takovou stužku, která občas značí něco s psychickou poruchou.
Wow. Hm, buď je to jen póza, nebo mě to zajímá.
Jdu ho googlit.
...
Wow. Tak on je to youtuber. Tak to jsem docela překvapená, že ho neznám. Nicméně o psychických potížích ani zmínka. Jasně, normální lidi, klidně si noste stužky, který budou nás cvoky mást, beze všeho.
A možná prostě mají stužky i jinou symboliku, smiř se s tím, Soulless, sakra.
Spočítáte kolik sakra je v tomhle článku? Asi dost.
Jen hádám.


Jedeme dál.

.....


Podívat se do džungle.
To jako vážně? Tropická nemoc je to, co by mi mohlo chybět ke štěstí? Ne...
Držet ho za ruku.
Koho?
Chodit s klukem s hipsterským plnovousem.
*přidušený smích*
Napočítat do nekonečna.
Vážně?
Navštívit Starbucks.
Jo, skvělý, tenhle sen si plním celkem často, jsem to šikovná holka.
Zachránit někomu život.
Asi mi bude stačit, když přežiju ten vlastní.
Tell my best friend I love him. (to musím nechat v angličtině, jinak to ztratí pointu)
Odškrtnuto, to už Míša dávno ví.
... dál je tu spousta chlapů, který neznám.

Víte co?
Je tady děsný ticho.
Stopla jsem si na chvíli seriál a nepustila si hudbu.
Slyším jenom, jak pochodujou ježci a venku jezdí auta.
To je zvláštní. Nemám moc ráda ticho. Mnohem líp v něm uslyšíte, jak se vám někdo vloupává do bytu, aby vás pak zabil.
Pomoc.

Zpátky k stránce.
Další chlapi, co neznám. Lidi, co je se mnou špatně?!
Jet do Černobylu.
Ale fuj, to je creepy, vy jste snad neviděli Černobylské deníky, lidi?
Ale ne, ale ne.
To byl horor.
Nemysli na to, nemysli na to, nemysli na to.
A přesně v tu chvíli pípnul messenger. Píše mi Harry. To je normální - to nenormální na tom je to, že jsem skoro vyletěla z kůže.
Můj terapeut má pravdu, jsem napjatá.
A asi úplně blbá, když si myslím, že mutanti vydávají stejné zvuky jako chytrý telefony. Ale bylo by to fakt dobrý maskování, no žejo?
Wow. Mám náměť na horor. Uííí.

Zpátky k BEFORE I DIE.
Bože.

Být stylová.
Jako bezdomovec?
Být požádána o ruku před Eiffelovou věží.
Stačilo by to i bez tý Eiffelovky... Myslím tím... Petřínská rozhledna je taky fajn, ne? Nebo nákupák. Autobus. Gauč. Něco.
Uspořádat pravý čajový dýchanek.
Oh yes!
Plakat na veřejnosti.
To někdo chce?
Vidět sníh.
Už nikdy hele, fuj, zima.
Říct svému učiteli, co si o něm doopravdy myslíš.
No... až z té školy odejdu, u pár konrkténích by to bylo fajn. U ostatních bych neměla co říct - většina je tam opravdu cajk.
Vytuhnout ve vaně.
........ proč?
Sníst big mac.
To jsem zatím ještě nikdy neudělala. Já nerada hovězí. Proč nemůžou udělat big mac s falafelem?
Jíst ve Francii šneky.
Ale fuj. Nechci šneky.

Tradá. Právě jsem doscrollovala na konec stránky. a tyjo, tenhle článek píšu už přes hodinu.
Hodina života. Ta se dá promrhat pěkně lehce.
Pro mě je to asi zajímavej článek. Co pro vás?
Dočetl se vůbec někdo na konec?

Myšlenky zaznamenávající,
SOULLESS
 


Komentáře

1 Hanka ☺️ Hanka ☺️ | 27. října 2017 v 7:50 | Reagovat

Zajímavý článek, akorát by to chtělo asi seznam pro dospělejší jedince :/ Většinu těch bodů by si 100% chtěla splnit moje 15tiletá sestra :D a fuj ty jsi mi připomněla Černobylské deníky :/ a vidím, že jsme stejní strašpytli. :D jakmile jsem doma sama a třeba jenom vrzne potrubí tak taky hned plaším :/

2 Keiji Keiji | Web | 28. října 2017 v 18:42 | Reagovat

Nějak dnes nemám co říct. Hltala jsem tě každou větou a nezbyly mi vlastní. Dneska jsi psala tak nějak... jinak. Nevím, jestli tě taky tak ovlivňuje, co čteš (mě hrozně! chytám pak ten styl psaní), ale to by to vysvětlovalo. Jinak jsi asi prostě přepla na jinou notu a píšeš jinak. Ale hrozně čtivě! (Ne, že by předtím ne... ale mám problémy se vyjádřit, aby to nevyznělo jinak, než to myslím. :D) Prostě jsem seděla zarytá do křesla a četla a nemohla se odtrhnout. Tak.
Ten seznam sis vybrala nějakej pěkně podělanej. :D Promiň. To fakt někdo nad 13 chce? A nevěřím, že v roce 2017. Pár let zpátky, možná, ale řekla bych, že 1D už nebude taková pecka.
Šneky jsem jedla. Sice jen v Ostravě, ale francouzskej šnek žere jiný věci, aby chutnal jinak? Nebylo to zlý, ale ta konzistence... (byla jsem k tomu přinucena).

3 Soulless Soulless | Web | 30. října 2017 v 17:36 | Reagovat

[1]: Jo, ale žádný takový jsem nenašla :(
Jé, třeba nejsem největší strašpytel! :D

[2]: Přijde mi, že když se něco popisuje v přítomném čase, je to vždycky čtivější.
Vybrala jsem první, co jsem našla, no :D Ale to nevadí, aspoň to posloužilo na fajn článek. :D

Já dávám občas šneky ježkům, ti se mají luxusně! :D Ale sama bych si ho nedala. Ani ve Francii, ani nikde jinde... ne díky :D !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama