17. října 2017 - just let the pain go away...

17. října 2017 v 20:49 | Soulless |  Bestiální dny
Ahoj.
Málo času, hodně smutku, ...
Žádné kecy navíc, prostě deset bodů, klasika. Nemám sílu na víc.


1) Ostříhala jsem si vlasy na mikádo, mám je teď kousek pod bradu, tvar podkovy, vzadu tedy dost krátký. Vypadá to super, cítím se dobře, ale... něco jsem podcenila. Proč jsem měla pocit, že když si ustřihnu vlasy, odstřihnu od sebe i všechny svoje problémy, ale ehm... pokud byste to chtěli vědět - je to bullshit. Nefunguje to. Budete možná vypadat o maličko líp, budete mít o něco lehčí hlavu... ale čistší? Ani náhodou. Kruci.
Pokud by vás zajímala fotka, mrkněte na instagram, v nějakým nebodovým článku s fotkama vám dám trochu lepší. :) Je to fajn, ale stále se necítím... 100% šťastná.

2) S tím souvisí další bod. Nesnáším svůj vzhled. Můžu mít hezký vlasy, ale stejně budu pořád tlustá, hobití... a tak. Fuj.

3) Plánuju se zítra ulít z jedné přednášky (která je dost o ničem), abych si zašla někam na oběd. Sice zatím nemám vůbec žádný nápad kam, ale doufám, že získám chvilku jen pro sebe. Potřebuju si o všem popřemýšlet a tak nějak si urovnat myšlenky.
A taky potřebuju, aby mě nikdo neviděl, až tu prasárnu budu jíst.

4) Plánuju si koupit nové pastelky. Na instagramu mi byly doporučeny Polycolor, tak po nich mrknu, ale kdybyste měli nějaké tipy, klidně mi je ještě napište. Požadavky - aby se nelámaly a měly hezké syté barvy.

5) Na instagramu jsem se nedávno zmiňovala, že bych chtěla další pletené ponožky - a o den později jsem je dostala od Harryho babičky! Což je skvělý. To je snad zákon přitažlivosti, nebo něco takového. Protože na instagram se H babička určitě nekouká! :D

6) Dostala jsem od Harryho lampičku ve tvaru lišky.

7) Ve čtvrtek jdu na další terapii. A pořád nemám splněný úkol. Děs a hrůza. Achjo.

8) Asi bych si něco měla koupit, protože... jen tak pro radost. Možná nějaké pěny z Lush? Nebo něco podobného, něco z Halloweenské kolekce?

9) Byla jsem ve škole a přežila to. Jupí.

10) Teď jdu spát. Cítím se smutně a na nic a unaveně a zítra budu ve škole pěkně dlouho. Fujtajksl. Snad se vy budete mít líp - no a pokud ne, tak trpte se mnou! :D Doufám, že se zítra budu mít čas a náladu ozvat... uvidíme.
Mějte se hezky! :)

SOULLESS
 


Komentáře

1 Keiji Keiji | Web | 19. října 2017 v 18:15 | Reagovat

Achjo, hele, nekoukej už na to 13RW. Nejdřív ten Hannah střih, a teď tenhle článek, ze kterýho srší smutek.
Tlustá nejsi v žádným případě, ani já nejsem tlustá (podle BMI! :D) a to jsem určitě tlustší než ty, protože když se podívám, tak to vidím. Vlastně jsem tě pořádně moc celou neviděla, ale tlustý lidi mají i křečkovitý obličeje. Nemáš křečkovitý obličej. Možná trochu ježčí, ale ten je hubený a roztomilý.
A buď ráda, že jsi hobit a ne žirafa! Kdysi mi kluci říkali "Klotylda" a dodnes nevím, co to znamená, jen to zní jako něco obrovskýho a vůbec se mi to nelíbilo. (Byla jsem na základce vyšší než většina kluků a je to asi sralo. Mě to sralo taky. Pila jsem jako děcko kofein a tak, protože jsem slyšela, že "přestanu růst". Hrozně se mi líbily všechny malý, roztomilý holky.) A navíc se vsadím, že jsou i menší lidi, než ty. Dneska mi do práce přišla paní, která měla tak 130 cm. Seděla pak na židli a houpala nohama, který měla pořádný kus nad zemí. Na tu židli měla problém se vyškrábat, natož platit u pultu, který byl vyšší než ona. A pochybuju, že jsi to byla ty - tebe bych snad už poznala. :D
Tak už nebuď smutná a jdi si něco hezkýho koupit.
Já vím, že smutek nejde zastavit na povel.
Ale možná za to pořízení odměny? :)

2 Soulless Soulless | Web | 20. října 2017 v 15:02 | Reagovat

[1]: No to teď nemůžu, už mi zbývají jen 2 díly do konce! :D Musím vědět, jak to dopadne. A nemyslím si, že by mělo tohle něco společného s 13RW, protože jsem smutky měla i předtím.
V novým článku je fotka postavy, tak se můžeš ujistit, že kecáš, protože jsem malá kulička :D

Nene, to jsem fakt nebyla já. Kde vlastně pracuješ, pokud to není tajné? :D

Buď ráda, že jsi vysoká! Mně Klotylda zní jako nějaká holčička z dávných dob, s kudrlinkama a tak... prostě tak něco :D

Navíc když jsi vysoká, nikdo se ti neopírá o hlavu a ani si rádoby spiklenecky nepřidřepnou, když s tebou mluví. To nemám ráda!

No, každopádně se snažím svoje deprese mírnit. Já a terapeut a všichni mí blízcí. Je to těžké, ale neboj (pokud se teda o mě chceš bát :D), nehodlám skákat z okna, nebo tak něco...
Je to těžký, bojím se... ale budu v pohodě :)

3 Keiji Keiji | Web | 21. října 2017 v 17:57 | Reagovat

Koukala jsem... už na insta. A kecáš. Kecáš ty!

Já to asi nechci psát veřejně, tak ti to kdyžtak pak napíšu na insta. Jen co budu u mobilu... a vzpomenu si. :D

Jo, jedna z mých od základky nejlepších kamarádek je přesně tenhle typ pidi-člověka a všechny tyhle výlevy tedy znám hned z první ruky už pěknou dobu. :D Když jsme byly v šesté třídě a třída jela někam na výlet, zatímco my jsme zůstaly ve škole, strčili nás k osmákům (což tehdy pro nás samozřejmě byli "velcí kluci" ze kterých šel respekt :D), no a jeden si tam pořád ke kámošce tak přidřepával, aby byl na její výškové úrovni, až ji to po celém dni tak sralo, že mu vrazila facku. :D To jsem hodně čuměla. :D Nebo na střední, když jsme jezdili tramvajkou, tak bylo na denním pořádku, že si o její hlavu ostatní opírali loket. To taky nenáviděla! :D Takže chápu přesně, jak se cítíš, jsem vedle takového člověka už dlouho. :D

No, trochu jsi mě děsila, přiznávám. Vůbec teda na mě nepůsobíš jako ten typ, co by to působil, ale takhle to je - většinou to provede ten, od koho to vůbec nečekáš. Takoví, co o tom pořád mluví, vždycky budou jenom mluvit. A já tě zas tak dobře neznám, jen... by se mi to moc nelíbilo.
Takže, uf? :D
Věřím ti, že to není lehký. Ale když dokážeš přečkat tohle, o to víc budeš připravená na jiné věci, co přijdou. O to silnější bys měla být.
A dobrý časy vždycky přijdou! Jen jim musíš někdy ukázat cestu, to, že jsi tady taky. .)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama