3. dubna 2017 - Máš má paniko dávno spát

4. dubna 2017 v 15:36 | Soulless |  Bestiální dny
Máš má paniko dávno spát,
Dnes máme půlnoc temnou
Ráno budou nám bláznům lát,
Že ráda snídáš se mnou...

Ahoj všichni!
Pondělí. Může být pondělí vůbec pozitivní den?! Podle mě teda vůbec ne.
I když úterý mám mnohem NERADĚJI.

Vstávala jsem kolem sedmé. Většinou si dávám budíka na 6:45, protože se budím zpocená, potřebuju sprchu, potřebuju chvilku dětské televize...
Nejradši se koukám na Doktorku Plyšákovou.

Pondělky vlastně nejsou tak zlé, protože mám jen jednu hodinu.
Zlé jsou ale proto, že musím jet tramvají jak tam, tak zpátky. Fuj. Nenávidím tramvaje.

Po návratu domů jsem si zase pobrečela, protože v tramvaji mi bylo zle.

Zase jsem se přesunula do postele (ano, TYPICKÉ) a četla si. Do toho jsem si objednala oběd z Vegg-Go, protože jsme doma měli lehce prdlajs a mně už se fakt nechtělo vařit.


Vybrala jsem si dýňové kari s rýží. Je to dobrota, tyhle veganské jídla já prostě můžu. A ještě když je to něco na způsob kari, číny atd :) Pokud máte Vegg-Go někde poblíž, určitě doporučuju - čočkový dhal, kung pao se seitanem a tohle kari. Ale zatím jsem si tam nedala nic, co by mi nechutnalo!


Hrozně moc mě potěšil vzkaz, který nalepili nahoru <3 To prostě člověka tak nějak... zahřeje, víte co.


Do objednávky jsem přihodila i dezertík - dva mini raw cheesecaky. Jeden pistáciový, jeden čokoládový (JAK JINAK!). Mimochodem i na pistácie začínám být docela úchylák a to DOKONCE i na pistáciovou barvu. Jo, slyšíte správně. Já, člověk, co nenávidí zelenou ji začíná mít rád.
Začalo to nevinně mintovou a teď už přemýšlím i o zelené paletce na oči. Zabte mě!


Po obědě mi přišel opravený úkol z češtiny. Nevím, jestli jsem sem o tom psala, takže to shrnu - měli jsme napst životopis + motivační dopis, abychom si to procvičili. Vyučující řekla, že jí je šumafuk, jestli si to vymyslíme odshora až dolů, pokud to bude mít všechny záležitosti.
No a to by nebyla Soulless, aby se toho nechytla. Odkládala jsem to sice skoro donekonečna, ale stejně jsem věděla, že chci vytvořit nějakou blbost a šílenost.
Nakonec jsem napsala životopis a motivační dopis Polednice Staroslovenské žádající o práci v mateřské školce.
Jo, měla jsem trochu obavy, že moje opičky budou na VŠ nevítané, ale stejně jsem si nemohla pomoct.
Naštěstí jsem vyučující akorát pobavila, z čehož mám radost, proč někomu nezlepšit den - práce učitele na VŠ asi není zrovna moc zábavná...


Protože byste si mohli myslet, že jsem fakt totálně depresivní člověk, který se za celé týdny ani nepousměje, chtěla bych vás aspoň malinko vyvést z omylu touto fotkou.
Fotila ji mamka, která mě vždycky zacyhtí jako totálního koblihouna špekouna, ale všichni víme, že tloustnu do kruhu, tak je to fuk.
Zvířátka mě vždycky trochu potěší <3 A Philippe je super!


Večer jsem si ještě alespoň nalakovala nehty, abych nevypadala tak šíleně, protože do té chvíle byly totálně oprýskané. Vybrala jsem si levandulový lak s růžovým odleskem, který jsem ulovila ve slevách. Podle mě boží!
U toho jsem koukala na Jak jsem poznal vaši matku, jedla večeři (tousty s kiri a Napoli kečupem) a chystala se na další noc plnou "úžasných" nočních můr. Někdy vám možná svoje šílené sny popíšu.

Doufám, že vy šílené sny nemáte...
Mějte se hezky!

SOULLESS
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama